U srdce

 Nemilovat, je jako chránit si srdce. Každý jistě zažil lásku. Každý jistě zažil šťěstí. Každý jistě zažil bolest. Někdo zažil dokonce hodně bolesti. Pokuď jsem si kdysi myslela, že už nemůžu dál, mýlila jsem se. Z každýho jsem se vždy dokázala vysekat. Dočasně. Ale teť nevím, jestli to je na novo, jestli to začíná znova, a nebo jestli se mi to vrátilo,.. Co chcete od života? Chcete úspěch? Moc? Chcete Lásku? Zajímavé, mně osobně ale nejvíc zasáhlo u srdce Chcete lásku? Když jsem to slyšela, jako by ta jediná z možností byla právě láska.. Několik měsíců jsem se jí úspěšně snažila vyhýbat, nemilovat. Slabost? Ne, jen strach,.. Ale bylo to k ničemu. Došlo mi, že jediný, co pro mně život znamená být, je být milována. Chci tohle. Možná, že chci moc.. Nepotřebuju skoro nic.. Vlastně co kecám?! K životu toho potřebuju hodně moc. Bojím se říct.. Všechno. Potřebuju nový oblečení, přátele kteří nezradí, milující rodinu, vzdělání a zaměstnání, cigára a potřebu chlastat, svýho milujícího brášku, touhu po sexu,.. :) Ale ze všeho nejvíc potřebuji lásku. A nechci si to přiznat. Ach jo, kde ji ale mám vzít? Je kolem mě, ale nevnímá mě. Je doma, u kamarádek, v parku sedíc na lavičce, na zastávkách.. Všude. Jen ne u mně...
 Asi jen, chci toho hodně od toho života, abych byla šťastná. Proč všichni kolem mně jsou, a já nikdy nejsem? Nedokážu nikoho přimět, aby mě miloval. Proč to nedokážu?